Roku 1897 v Basileji se v rámci I. sionistického kongresu pořádalo tajné paralelní zasedání vybraných členů výhradně židovského zednářského řádu B’nai B’rith, kde byly předneseny a přijaty Protokoly sionských mudrců. A v nichž jsou již předjímána „židoslova”, tedy stejně znějící slova s pervertovaným obsahem: „... nenahradíme bojové heslo ‚volnost, rovnost, bratrství‘ heslem jiným, ale pouze změníme jeho význam několika slovy, jako například ‚právo na svobodu, rovnost a bratrství‘“ (9,2).

Autor i přes oprávněnou tvrdost výrazů, jimiž ukazuje na odvěkou škodlivost talmudského Židovstva, se ještě tvrději a oprávněněji obrací do vlastních řad:

„Z Nežidů se stali zbabělci, jejichž bezbožnost, sobectví, hloupost, namyšlenost, neodůvodněné sebevědomí a domýšlivost, touha po moci a penězích a naivní panovačnost jim učinily ze života jednu velkou honbu za zlatým teletem. … Nežid žije život umělého Žida. ... Člověk dobrovolně zasvěcuje svůj život honbě za zlatým teletem a za to bude náležitě potrestán. Kvůli oné dobrovolnosti tedy rozhodně nelze souhlasit s názorem, že Žid ničí životy Nežidů. Chcete-li jinak – za svůj život si neseme zodpovědnost sami. Že jsme o něm ve své pohodlnosti a ve svém slabošství dobrovolně nechali rozhodovat Žida, není vina jeho, ale naše. My jsme se totiž postupem času naučili, opět z pohodlnosti sobě vlastní, hledat viníky všude kolem sebe a odmítáme přijímat zodpovědnost za sebe samotné, za svá rozhodnutí a své činy.“ Zde zazněla skutečná slova, ukazující na samu podstatu naší současné morální bídy – pomyslný úspěch a peníze jsou jediným bohem těch, kdo přestali věřit v Boha; jak Židé, tak i Nežidé.