Jedna z nejlepších prací katolického kněze, všestranně vzdělaného profesora biblistiky a semitské filologie na pražské univerzitě, prof. dr. Rohlinga, na základě přesných citací dokazuje, že v rabínských spisech je mnohonásobně obsažen příkaz zabíjet Nežidy, a to i pro rituální účely:

„Podle všeho výše řečeného holduje rabinismus zásadě, že účel světí prostředky. A tím účelem, který rabinismus kvůli svému náboženství sleduje, je – jak hned uvidíme – panství Izraele nad světem. Společnost, která každý prostředek považuje za dovolený, musí mít logicky velké úspěchy. V Sefer Chinuk gaona rabína Ahrona z Barcelony se na 21 řádcích objasňuje, „že sedm národů Kanaánu, které měly být Židy vyhlazeny, zcela nezmizely, ale ztratily se mezi ostatními národy. Proto je podle Maimonida přikázáno zabít každého Nežida, kdykoli to jde, protože může být potomkem oněch sedmi národů, a proto Žid přestupuje zákon, když jej nezabije, máli k tomu možnost: příkaz vyhlazení sedmi národů platí na věčné časy“.

Pak už je „pochopitelnější“ i duchovní původ zrůdného plánu Římského klubu na redukci světového obyvatelstva šířením epidemií, znehodnocováním potravin, vyvoláváním krizí a válek, šířením drog, podporováním potratů a mnoha dalšími zločiny zcela v duchu Talmudu, Zoharu atd. Rabín Abba praví: „Jestliže se akumové (Nežidé) pářejí, nemůže svět obstát, a proto jsme učeni, že člověk (Žid) těm zlým lupičům nemá poskytovat místa, protože kdyby se nadále pářili, našinec by kvůli nim neobstál.“

Vynikající znalec rabínských spisů Rohling se navíc mohl opírat o epochální dílo Johanna Eisenmengera „Odhalené Židovstvo“. O naprosté přesnosti Rohlingova překladu se může každý znalec hebrejštiny přesvědčit z připojených původních textů v dodatku knihy. Přesto je to židovskou stranou dodnes zarputile popíráno. Stačí si připomenout záplavu knih, statí, komentářů, seminářů, přednášek atd., kde se největší „vědecké“ kapacity a celebrity zaklínají nebem i peklem, že prý v celé religiózní židovské literatuře není ani jedna jediná zmínka o potřebě nežidovské krve k rituálním účelům. Prof. Rohling tato tvrzení beze zbytku vyvrací a proto má jeho kniha dnes stejnou, ba mnohem větší platnost a důležitost než v době svého vydání.