Kniha španělského spisovatele Alfonsa Carlose de Borbón o záhadné instituci Opus Dei nese ve španělském originále výstižný titul „Opus Judei“, tedy název, který sám o vzniku a cíli této sekty říká všechno podstatné. Vzdor oficiálnímu tvrzení, že Opus Dei je „ultrakonzervativní křídlo“ nebo dokonce „reakční hnutí“ uvnitř katolické (pokoncilní) církve, pravdou je pravý opak. Autor věnoval sledování Opusu Dei mnoho let, a výsledkem je předkládaná práce a její závěry: Opus Dei není Dílem Božím, nýbrž na zednářských principech postavenou judaizovanou protikřesťanskou sektou, tedy Dílem Satanovým. „monsignorem Escrivou de Balaguerem založený institut je „sektou, nátlakovou skupinou, hospodářskou mafií, případně politickým seskupením. Říše Díla Božího je bezpochyby z tohoto světa.“ Ne náhodou Opus Dei dnes ovládá finance Vatikánu a tím i směr, kterým se ubírá, tj. stát se synkretickým náboženstvím „nového věku“. Proto příliš neudivuje, že papež Jan Pavel II. povýšil Opus Dei na osobní prelaturu. Je to vcelku také jen logické, víme-li od autora, že zakladatel Opusu Dei, Escrivá de Balaguer, markýz z Peralty, byl ve skutečnosti Žid jménem Escriba. Obrazový dokument „Opus Dei“ (níže) se týká scény, popisované v knize na str. 113.