Německý
magistr teologie a autor mnoha katolických
knih zde v 44 bodech vypočítává –
a
současně absolutně vyvrací – 44 omylů o Židovstvu, ve skutečnosti úděsných
bludů,
hlásaných a vnucovaných „církví“ II. vatikánského koncilu svým věřícím
k jejich pomýlení, a tím k prosazení dlouhodobě sledovaného cíle
„Satanovy
synagogy“: naprosté judaizace skutečné církve Ježíše Krista a jejího
začlenění
do služeb synkretického náboženství Antikrista. Čím vším nám katolíkům
mají
nevěřící Židé z ničeho nic být, pokud se uvěří úředním prohlášením
pokoncilní
církve i v současnosti všudypřítomným klišé: „dětmi Abraháma“; „našimi
staršími
bratry ve víře“; „vyvoleným Božím národem“; „dědici zaslíbení“; „syny
nikdy
nevypovězené úmluvy“; „s námi očekávajícími Mesiáše“; „spása je z dnešních Židů“; „jsou
požehnáním pro
svět“; „nejsou Bohem zavrženi“; „Krista neukřižovali“; atd. Nic z toho
není
pravda! Autor co nejpečlivěji rozlišuje mezi dvěma zcela rozdílnými
věcmi!
Objasňuje rozpor mezi tím, co nás učí Nový zákon a tedy i katolická
víra, že je
Církev jako vyvolený Boží lid Nové úmluvy (!), „nerozlučně spjata“ s
Izraelem,
vyvoleným lidem Staré úmluvy na jedné straně, a na straně druhé s
pokristovskými
a protikřesťanskými „Židy“, kteří svou nepřehlédnutelně zuřivou
nenávistí ke
Kristu a Jeho Církvi již naprosto nejsou vyvoleným lidem Božím, „nýbrž
lidem
satanovým“ (Zj 2,9)! Autor navíc doplnil své záslužné dílo o stále
platné a
neměnné učení svatého biskupa a církevního učitele Jana Zlatoústého o
židovství
a Židovstvu, o učení Církve o jejím poměru k Židům před Kristem a po
Kristu, o
neomylné učení florentského koncilu o Židovstvu, a také o svědectví
zákulisní
řídící síly za II. vatikánským koncilem, kterou podle vlastního doznání
bylo (a
nadále je) organizované protikřesťanské Židovstvo. Předkládaná práce je
absolutně nezpochybnitelným důkazem otřesné zrady pokoncilní vatikánské
hierarchie, která se ze strážců Kristova odkazu stala poslušným vazalem
protikřesťanského Židovstva, a horlivě napomáhá – zprvu plíživé – a
dnes již
zcela otevřené likvidaci katolické Církve. Ještě než se necháte duchovně
obřezat, přečtěte si bez zaujetí předkládané nanejvýš aktuální a
nesmírně
důležité dílo, nad nějž si co do jasnosti podání a znalosti věci jen
sotva lze
přát lepší. Kdo se ani nad tak zjevnou pravdou alespoň vážně nezamyslí,
tomu
skutečně již není pomoci, a sám se stává podílníkem na smrtelném hříchu
pokoncilní církve – převracení a odmítání Božího zjevení z Písma
svatého
i jeho závazného výkladu Bohem ustaveného neomylného učitelského úřadu
římsko-katolické Církve.